Nalezený předmět jako němá vzpomínka na Franze Březinu

12. února v 11:14

Mé psaní o osobnosti Franze Březiny nebude biografií / životopisem v pravém slova smyslu. Půjde o určitou formou badatelské retrospektivy – vše začíná relativně nedávno v roce 2012 a z nynějšího 21. století se vrátíme zpět do 19. století. Dovolím si, se vší úctou k této osobě, začít tematicky zdánlivě jinde, a to u (ne)obyčejného nálezu odznaku. Ne vše zde napsané budou fakta, ale pokusím se popsat souvislosti tak, aby si každý udělal vlastní představu o tom, jestli zde předložené informace dávají smysl. Berte tedy následující text v mnoha ohledech jako čistě hypotetický, otevřený dalšímu bádání.

Píše se rok 2012 a já s detektorem kovů procházím malé políčko hned u Hrušovan. Toho dne nade všemi ostatními nálezy vyčnívá pozohýbaný mosazný odznak. Po všem možném rovnání a doufání, že z odznaku o velikosti 5 cm něco zbude, na mě vykouknul alespoň nápis, prostřední část bohužel chyběla. Nicméně text na odznaku je naštěstí čitelný a mluví za vše: „1578, 300jähriges Jubiläum des Deutschen Staats-Ober-Gymnasium in Brünn. 16. 17. Juni 1878“ (z něm. „1578, 300leté jubileum Německého státního vrchního gymnázia v Brně. 16. 17. června 1878“). 

 

Nalezený odznak (foto Z. Omelka); odkaz na plné rozlišení obrázku

 

V době nálezu jsem se více informacím o této škole nevěnoval. V posledních letech však intenzivně probíhá digitalizace starých knih všech možných sbírek Evropy a světa, a tak jsem nyní narazil na knihu Geschichte des Deutschen Staats-ober-gymnasiums in Brünn: Von der Gründung desselben im Jahre 1578 bis zum Jahre 1878 (z něm. „Příběhy Německého státního vrchního gymnázia v Brně: od založení v roce 1578 po rok 1878“). Díky digitalizaci knih lze v textu pohodlně vyhledávat slova, a tak mě nenapadlo nic lepšího než napsat „Grussbach“. A světe div se, jeden výraz byl nalezen, a to u jména Franz Březina v seznamu studentů v letech 1862–1869. 

 

Výstřižek z knihy Geschichte des Deutschen Staats-ober-gymnasiums in Brünn (1878), str. 179

 

Budete-li pátrat po Franzi (Františku) Březinovi z Hrušovan nad Jevišovkou na přelomu 19. a 20. století, naleznete ho. Byl hrušovanským farářem v letech 1884–1919, dále byl předsedou místní školní rady a také zástupcem předsedy spolku Kinderhort pro výstavbu jeslí (Stejskal 2017, 24–25, 47–48). V roce 1898 byl František Březina jmenován čestným občanem města za pětadvacetileté působení v Hrušovanech. Mateřská škola, vybudovaná z iniciativy Spolku školní družiny Kinderhort, sloužila až do roku 2013, kdy byla přebudována na rehabilitační centra s krytým bazénem (Fousek 2020, 118–120, 215).

O činnosti faráře Františka Březiny také vypovídá soupis sakrálních staveb Hrušovan nad Jevišovkou, který byl v rámci projektu NAKI „Barokní krajinou“ sepsán a který čerpá z písemných pramenů. Dočteme se zde následující: „Farář František Březina žádal 24. srpna 1898 konzistoř o povolení požehnat kamenný kříž, který bude stát u kostela a který nechala pořídit osoba, jež si nepřeje být zveřejňována.“, „Farář František Březina žádal 8. července 1901 konzistoř o povolení požehnat kamenný polní kříž, který nechal zhotovit jeden místní rolník.“ a „Farář František Březina žádal konzistoř 12. září 1908 o povolení požehnat sochu sv. Floriána, která má být umístěna na návsi.“. Oba kříže stále stojí na svém místě. Osud sochy sv. Floriána byl pohnutý a znáte jej např. z vyprávění M. Fouska (dále o soše sv. Floriána Fousek 2020, 142). Dále se s Franzem Březinou můžete v písemných pramenech setkat v hrušovanských matrikách, které jsou nyní dostupné online na stránkách Matrik uložených v Moravském zemském archivu v Brně.

 

Výstřižek z hrušovanské matriky (online): Franz Březina, farář, křtil 1. ledna 1885 malou Marii, odkaz na plné rozlišení obrázku 

 

Otázkou zůstává, zda „náš“ student Franz Březina je tím stejným Františkem Březinou, farářem. Budeme-li vycházet z let v uváděné knize o brněnském gymnáziu, studium bylo zakončeno v roce 1869. Pokud dále Franz Březina navázal pěti– či šestileté studium na teologické fakultě některé univerzity, ukončuje studium roku 1873. V roce 1898 se stává František Březina čestným občan Hrušovan za pětadvacetileté působení. Odečteme-li 25 let od roku 1898, dostáváme se do roku 1873, což odpovídá ukončení studijních let Franze Březiny. Bude zajímavé, zda půjde v budoucnu zjistit více o našem Františku Březinovi a zda mé počty odpovídají skutečnosti. Odznak brněnského gymnázia spočíval v zemi vzdušnou čarou 500 m od hrušovanské fary. Na pole se věci obyčejně dostávaly buď náhodou při ztrátě nebo při „úklidu domácnosti“ a následném vyhození. Jak se nalezený odznak dostal na pole, dnes již zjistit nelze. Stejně tak dnes již nelze odznak s jakoukoliv definitivní jistotou spojovat s osobou Franze Březiny. Přesto jsem si dovolil předložit souvislosti, které spojují život hrušovanského občana – faráře s brněnským německým gymnáziem, a to skrze starý poničený odznak. Nalezený předmět je tak možná pouhým náhodným němým průvodcem příběhu, který doputoval do Hrušovan nad Jevišovkou jinou cestou s jiným člověkem, snad také studentem gymnázia. Přesto je má soukromá představa taková, že absolvent Franz Březina navštívil ve dnech 16. – 17. června roku 1878 oslavy třístého výročí brněnského gymnázia a při té příležitosti si pořídil tento upomínkový odznak a odjel s ním domů do Hrušovan. Ano, jsou to mnohdy domněnky, přesto doufám, že vás tento příběh zaujal.

Autor: Zdeněk Omelka

 

Zdroje:

  1. Geschichte des Deutschen Staats-ober-gymnasiums in Brünn: Von der Gründung desselben im Jahre 1578 bis zum Jahre 1878. Deutsche Staats-Obergymnasium, Brno, 1878.
  2. Fousek, M. 2020: Hrušovany nad Jevišovkou – od dávné minulosti po současnost. Břeclav. 
  3. Stejskal, J. 2017: Kapitoly z dějin Hrušovan nad Jevišovkou. Hrušovany nad Jevišovkou. 

Doplnění ke článku od pana Jaroslava Stejskala

František (Franz) Březina

28. 2. 1849, Velké Meziříčí – 21. 3. 1919, Hrušovany

V letech 1862 – 1869 studoval na brněnském státním německém gymnáziu.

V letech 1869 – 1873 na teologické fakultě v Brně.

Dne 8. 10. 1873 byl v Brně vysvěcen na kněze.

Od 30. 10. 1873 do 31. 5. 1876 byl kooperátorem (Knězem vypomáhajícím faráři) ve Slupi.

Od 1. 6. 1876 do 21. 4. 1881 jako kooperátor místního faráře Laurenze Manna.

Od 18. 5. 1881 do 7. 4. 1884 byl farářem v Hraběticích.

Od 8. 4. 1884 do 21. 3. 1919 farářem v Hrušovanech (Po smrti faráře Laurenze Manna převzal místní farnost).

Wenzl Pandula studoval na stejném gymnáziu v letech 1846 – 1853, který po studiích dělal kooperátora v Hrušovanech Laurenzi Mannovi před Františkem Březinou. Poté byl Wenzl Pandula farářem ve Valtrovicích.

Ten odznak nemusel mít jen farář Březina, ale také někdo, kdo tam studoval po roce 1878. Buď někdo z Hrušovan, nebo blízkého okolí.